Know-how a jiné informace tvořící obchodní tajemství jsou základním kamenem podnikání – dávají totiž podnikatelům výhodu oproti jejich konkurenci. Proto je na místě tyto informace dostatečně a vhodně chránit, aby nebyly zveřejněny a nemohly být touto konkurencí použity. Jak na to?

Ochrana podle českého práva

Co se myslí obchodním tajemstvím, to říká občanský zákoník – znaky, které uvádí, musí být splněny všechny. Zejména je třeba, aby byl v zabezpečování jeho ochrany podnikatel aktivní. To znamená, že by měl vědět, co přesně tvoří obchodní tajemství jeho firmy, a být důkladně obeznámen s postupy, kterými je chráněno.

Pokud podnikatel vše výše uvedené splní, pak ho bude české právo chránit v rámci nekalosoutěžního jednání podle občanského zákoníku a v rámci zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství. V určitých případech je dokonce možné podat trestní oznámení.

U nekalosoutěžního jednání má poškozený podnikatel relativně široký rozsah opatření a možností kompenzace, než by tomu bylo u nároků vyplývajících z „běžného“ způsobení škody. Co je ale hlavní, postačí pouze možnost, že ke škodě může dojít, nemusí se přímo stát – toto je výhodné převážně proto, že vznik škody v takovýchto případech není vždy lehké prokázat, jelikož jí může být např. i poškozená reputace nebo narušení důvěry u zákazníků.

Druhý jmenovaný zákon zase poskytuje tu výhodu, že domáhá-li se podnikatel skrze něj ochrany, nemusí vždy nutně prokazovat to, že porušení obchodního tajemství bylo úmyslné – tzn. dá se bránit i proti porušení z nedbalosti. Navíc je v tomto případě možné domáhat se zadostiučinění.

Co tedy můžu dělat?

V prvé řadě si nejdřív sedněte a ujasněte, jaké informace tvoří vaše obchodní tajemství. Ideální bude si tento souhrn někam sepsat – tato listina totiž pak v případném sporu bude velice cenným důkazem, a kromě toho tím naplníte určitelnost jako jeden ze znaků obchodního tajemství, což je podmínkou pro poskytnutí zákonné ochrany.

Nechte si obchodní tajemství ocenit a jako nehmotný majetek ho zahrňte do celkového majetku firmy. Nezapomeňte také na vhodné nastavení pracovních smluv (např. konkurenční doložky) a vnitřních předpisů, zejména co se využívání firemních IT zařízení (nejen) k osobním účelům týče.

Ujistěte se, že k vašemu know-how a ostatním informacím tvořícím obchodní tajemství má přístup jen omezený počet klíčových pracovníků a společníků, u kterých budete mít zajištěnou jejich odpovědnost za případný únik. Myslete i na nastavení procesu kontroly nakládání s utajovanými informacemi, ovšem pozor na existenci relativně přísných pravidel ochrany soukromí.

V běžném obchodním styku používejte smlouvy o ochraně informací, deklarace důvěrnosti apod. (NDA). V takových dohodách můžete stanovit smluvní pokutu v takové výši, která bude působit jako dostatečný strašák proti vynesení předmětného tajemství z firmy ven.

Pozor! Ne všechny informace můžete utajit

Hodí se upozornit, že ochrana poskytovaná zákonem se nevztahuje na úplně všechny skutečnosti a informace, které by si podnikatel mohl přát nikde nešířit. Například jsou tu určité informace, které se ze zákona naopak zveřejňovat musí, např. některé povinné údaje zapisované do obchodního rejstříku, a pokud podnikatel těchto zákonných povinností nedbá, vystavuje se riziku vysokých pokut.

Náš tip

Chybně adresovaným emailem si můžete pěkně zavařit!

Mezi nejčastější příčiny úniku firemních dat z nedbalosti patří chybně napsaná emailová adresa.

Je to pochopitelné – každý den se na vás valí desítky emailů, na které musíte, pokud možno co nejrychleji, odpovědět a vy nevíte, kam dřív skočit. V takové situaci se chybička zkrátka vloudit může. Nicméně pokud vám takto „uteče“ nějaká informace tvořící obchodní tajemství, riskujete ztrátu obchodní výhody nad konkurencí, důvěry svých zákazníků nebo obchodních partnerů a mnoho dalšího.

Raději si proto se zadáváním emailové adresy dejte načas a do všech emailů vkládejte disclaimer.