Zákony považují zaměstnavatele v porovnání se zaměstnancem jako toho „silnějšího“, proto taky zaměstnanci přiznávají mnohá práva oproti mnohým povinnostem, které jsou naopak stanovovány spíš zaměstnavateli. Zákonem předepisovaná pravidla však může zaměstnavatel upravit.

Co je vnitřní předpis

Je nezbytně nutné si uvědomit, že vnitřní předpis je pouze takový, který zaměstnanci přizná práva výhodněji než zákoník práce. To znamená, že v žádném případě zaměstnanci nemůže stanovit povinnosti a zkracovat jeho zákonná práva.

Vnitřní předpis musí být písemný, nesmí mít zpětnou účinnost a zaměstnavatel má povinnost s ním své zaměstnance seznámit. Je na jeho vůli, zda ho vydá či ne, nicméně měl by si pak uvědomit, že podléhá kontrole Inspekce práce a práva z něj plynoucí mohou zaměstnanci uplatňovat i u soudu.

Zaměstnavatel tímto předpisem může upravit (tzn. pouze zvýšit) zejména mzdová práva zaměstnanců, a to jak zaměstnanců zaměstnaných na základě pracovní smlouvy, tak těch pracujících na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce.

Daně navíc platit nemusíte

Práva zaměstnanců plynoucí z vnitřního předpisu zaměstnavatele zákon považuje za daňově uznatelný náklad. Jde například o vyšší mzdové příplatky, úhradu zaměstnancovy vstupní lékařské prohlídky, rekvalifikační náklady nebo i delší než zákonem stanovený minimální rozsah dovolené.

O daňově uznatelný náklad tedy půjde ve všech situacích, kdy zaměstnavatel vnitřním předpisem zvýší některý ze zaměstnancových nároků, které mu poskytuje zákoník práce. Toto navíc platí i tehdy, pokud bude dané „přilepšení“ zaměstnance sjednáno v pracovní nebo jiné smlouvě.

Dají se vůbec stanovit zaměstnanci nějaké povinnosti?

Zaměstnavatelé se nemusí bát – jde to! Nicméně musí to provést vydáním pracovního řádu. Oproti výše zmíněnému vnitřnímu předpisu zaměstnanci žádná práva ani právní nároky nezakládá a také nepodléhá kontrole Inspekce práce.

Určitý problém může nastat, pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace – v tom případě totiž zaměstnavatel potřebuje k jeho vydání, stejně jako k jeho změně, její souhlas. Ovšem k jeho zrušení už se nevyžaduje.

Zaměstnavatel však nesmí zapomenout na to, aby pracovní řád zaměstnanci nezaložil nové povinnosti – musí se držet v mezích těch stanovených zaměstnanci zákonnými předpisy. Zaměstnavatel je povinen s pracovním řádem své zaměstnance seznámit a musí jim být všem a vždy přístupný.

Pokud toto dodrží a zaměstnanec některou z povinností danou pracovním řádem poruší, může to pak dopadnout i tak, že jeho pracovní poměr bude ukončen. Důvodem takového skončení by pak bylo podle zákona „porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“ – protože pracovní řád se zde jako právní předpis posuzovat bude.

Jako zaměstnavatel máte na svých bedrech mnoho povinností. Pokud některou z nich zanedbáte, vystavujete se nebezpečí vysokých sankcí – je proto lepší toto nepodceňovat a vyhledat odborníka, který vám podle vašeho modelu podnikání se správným nastavením vnitřních předpisů pomůže.

Náš Tip:

Jak stanovit zaměstnanci povinnosti nad rámec pracovní smlouvy?

Jednoduše! Jako zaměstnavatelé se nemusíte bát příliš krátkých pracovních smluv. Chcete-li, aby zaměstnanci plnili i další povinnosti, stačí, abyste vydali pracovní řád. Ovšem pozor – nemůžete jít ve svých požadavcích nad rámec zákona, jinak riskujete neplatnost celého řádu a budete platit pokuty.